Moderní výtka: – Takhle ztratit rozum!
– To myslíte jako štěstí?
Pokud si to ještě někdo neuvědomil, rozum v této souvislosti neznamená nic než význam, úspěch a uznání společnosti. Málokdo a málokdy myslí to slovo hloub. Když je myslí hloub, pak patří do etiky, jako když bědujem nad strašným zločinem; nebo do náboženství, jako když se bezbožníku říká blázen. Když moderní výchova mluví o rozumnosti a kritickém myšlení, pak to také nemá jiný než svého druhu etický, přesněji politický význam. Kam se nám podělo něco, co by bylo na rozumu rozumného, myslím teď ten starý řecký mýtus? Jestli přežívá, pak jako sebeklam. Ti, kdo se jím rádi zaštiťují právě v tomto řeckém smyslu, zřídka kdy chodí po jeho cestách. A pokud se nakonec vyskytne opravdový Sókratés, stejně ho hodí za hlavu.