Archiv rubriky: Nezařazeno

Pro jednotlivce, kteří se nějak vymykají většině, se najde spousta vhodných dehonestujících označení: mohou to být kacíři, blázni, zpátečníci, hlupáci a tmáři – nebo třeba devianti. Pro jednoduchost zůstaneme u tohoto názvu. Jednak ho chápu v obecnějším smyslu než jen sexuální deviace a na konkrétním slovu nakonec příliš nezáleží. Pokud je zrovna možná veřejná debata a devianti mají dost silný hlas, strhne se kolem toho mediální humbuk, dlouho se řeší, co vlastně je a co není deviace, a nakonec, až odstrkovaná menšina získá přízeň většiny, je zproštěna svého neblahého označení. Nedávno jsme to viděli při pochodu homosexuálů. Nechci zde bránit homosexuály, natož pak jejich pochody. Jen bych rád ukázal, že když jsme někdy považováni za devianty, ať už vyčníváme z jakéhokoliv důvodu, nemusíme se toho vlastně bát, pokud si zachováme čisté svědomí.

Pro člověka zvyklého psát si deníkové zápisky nebo provozovat podobný druh „mentální hygieny“ je blog nakonec jen celkem samozřejmý vedlejší produkt této záliby. Problém nastává, když začne autor zvažovat, jaký obraz tím o sobě předestírá druhým lidem. Pokud se rozhodl publikovat jen samé závažné věci, kterými stojí a padá svět, vyjde z toho jako temný a zamračený suchar, který si myslí, že když ráno nevstane včas, nevyjde slunce. Pokud napíše každou bezvýznamnou maličkost, v lepším případě bude považován za grafomana, v horším za osobu stiženou duševní úplavicí.