Halík vs. Švorcová: k diskuzi pod článkem
Filosofie , Náboženství / 13.08. 2011

Tomáš Halík publikoval v deníku Právo glosu o Jiřině Švorcové a zakončil ji větou: “A tak se modlím za její duši, která je až nyní velmi překvapena tím, že Pánbůh opravdu existuje…” Na tom by nebylo nic zvláštního, článek sám o sobě byl slušný a od kněze bych jinou dikci ani nečekal. Mnohem zajímavější jsou ale hysterické reakce, které jeho text vyvolal v diskuzi pod článkem, převzatým serverem novinky.cz. Číst dál... Halík vs. Švorcová: k diskuzi pod článkem

„Vůle lidu“
Politika / 15.06. 2011

Poslední výstupy odborových předáků ohledně chystané stávky dávají výbornou příležitost připomenout si, jak může způsob vyjadřování o člověku prozradit mnohem víc, než by si možná přál. Z věci, kterou bychom jinak shovívavě přešli, nám může najednou přeběhnout mráz po zádech, když je řečena určitým způsobem, a kromě samotného věcného sdělení začne vypovídat také o tom, jaký je celkový postoj mluvčího ke světu – jeho duchovní situace, chcete-li. A protože, jak píše Platón, obec je člověk psaný velkými písmeny, můžeme mít oprávněný důvod k obavám, když chce takový mluvčí překreslit svůj svět velkými písmeny na plátno politiky. Číst dál... „Vůle lidu“

M. Merleau-Ponty – Viditelné a neviditelné
Filosofie / 22.05. 2011

(poznámky ke knize) Filosofie jako tvoření. Co je smyslem filosofie? Chce porozumět bytí, které se jí stává otázkou. Pokud to dělá po způsobu reflexivní filosofie, ve snaze nahlédnout se vrací k bytí tak, jako by bylo možné vidět ho ze všech stran, z vnějšu i vnitřku, v samém jádře jeho bytí. To by ale musela být schopna postavit se zcela mimo bytí, být absolutním pozorovatelem, a tedy problém filosofie v tomto smyslu splývá v jedno s problémem stvoření z ničeho. Pokud toho nejsme schopni, nemůže filosofie uspět. Číst dál... M. Merleau-Ponty – Viditelné a neviditelné

„We Got Him“
Politika / 08.05. 2011

Dostali Usámu… Přiznám se, že jsem měl také jistý pocit zadostiučinění, když ho zabili. Méně pochopení už mám pro frenetické oslavy, které následovali v ulicích amerických měst. Ale prosím, je to Amerika. Jiná věc je, že s tímto jediným člověkem nezmizel problém mnohem závažnější než existence jednoho vyšinutého fanatika. Na světě jsou totiž stále milióny lidí, kteří mají podobné smýšlení a jsou připraveni k podobným činům. To nejhorší na Usámovi vlastně ani nebylo to, že zosnoval nějaké konkrétní teroristické útoky – to nejhorší je zášť, která k nim může vést. A ta stále žije. Číst dál... „We Got Him“

O blozích a lidech
Nezařazeno / 01.05. 2011

Pro člověka zvyklého psát si deníkové zápisky nebo provozovat podobný druh „mentální hygieny“ je blog nakonec jen celkem samozřejmý vedlejší produkt této záliby. Problém nastává, když začne autor zvažovat, jaký obraz tím o sobě předestírá druhým lidem. Pokud se rozhodl publikovat jen samé závažné věci, kterými stojí a padá svět, vyjde z toho jako temný a zamračený suchar, který si myslí, že když ráno nevstane včas, nevyjde slunce. Pokud napíše každou bezvýznamnou maličkost, v lepším případě bude považován za grafomana, v horším za osobu stiženou duševní úplavicí. Číst dál... O blozích a lidech

Dostojevskij
Literatura / 30.04. 2011

U Dostojevského cítíte vášeň či trýzeň od první kapitoly, cítíte mocné napětí duševních rozporů, věci jsou rozehrány a ve vzduchu visí osudovost, všechna hloubka lidských citů a lidského neštěstí. Za tím je cítit prožitá trýzeň, ty stránky jsou napsány trýzní, a proto trýzni uleví, když je čteme a vyženeme ji tak ze srdce do představivosti. Číst dál... Dostojevskij

Kierkegaard
Filosofie / 30.04. 2011

Někdo prý řekl, že Heidegger je vlastně jen výklad ke Kierkegaardovi. Ale mně se zdá, že naopak Kierkegaard představuje v mnohém výklad svých následovníků. Například Sartre se svým „existence předchází esenci“ není nic než příklad uplatňování abstraktního já, které si osobuje místo Boha a obléká se jen zdáním vážnosti. Nebo Heidegger se svou filosofií úzkosti, se svou odhodlaností tváří v tvář Nicotě, je krásný příklad „stoického“ vzdoru, být sám sebou navzdory, protože odtud nemá dialektický přechod k víře, ale v úzkosti zůstává. Číst dál... Kierkegaard

Hölderlin
Literatura / 30.04. 2011

Dočetl jsem Hyperiona. Mohu říct, že jsem jím nadšen. Co filosofie vyjadřuje tak namáhavě a neohrabaně, je zde básnicky podáno s neobyčejnou jasností, živostí a pronikavostí. Ovšem že je za tím znát filosofické vzdělání, ale na svém správném místě, slouží k projasnění citu, k projasnění bytí a jeho moudrost začíná teprve tam, kde mluví ze základů bytí původnější řečí než je chatrný jazyk rozumu. Když vzpomenu například ono místo: „Ich denke nach und finde mich … allein. Die Natur verschließt die Arme und ich stehe, wie ein Fremdling, vor ihr, und verstehe sie nicht“. A jak je tím řečeno vše, jak výtečně zobrazeno odcizení, marnost přemýšlení a nárok něčeho vyššího. Číst dál... Hölderlin

Nietzsche
Literatura / 30.04. 2011

Koupil jsem si knížku a v ní je obrázek pomateného Nietzscheho: stojí vedle staré matky, ta se dívá do objektivu, s dosti tvrdým výrazem, a on, jako naivní, důvěřivé, ale přerostlé dítě, shlíží na ni, jako člověk, kterého zavolali, aby se vedle někoho postavil, který ale nechápe, že jde o fotografování, a dívá se tu osobu v očekávání, co se po něm asi chce: je to obrázek k pláči, velmi jsem se nad ním zkormoutil. Silný muž, kromobyčejně chytrý a skončí jako idiot. Číst dál... Nietzsche

Problém prostoty
Filosofie / 30.04. 2011

Mezi řečí jsem někde poznamenal, že se děti ve škole často učí nesmysly, věci, které nikdy nebudou potřebovat a jen jim zbytečně straší v hlavě, a že je to zbytečné, kde může k dobrému životu stačit prostota. Ale tu mě napadá: přijdou ošemetní lidé, roztáhnou sítě učených řečí a budou se ho snažit přechytračit. On jim odpoví: „Já jsem, páni, člověk neučený, dávám vám tedy za pravdu.“ Anebo učiní nějaké podružné výhrady, ale nenapadne ho vzít jim jejich prázdné řeči přímo od huby – čili přistoupí na falešnou hru. A tak ztrácí v té věci, v níž byl přechytračen. Číst dál... Problém prostoty